Jdi na obsah Jdi na menu
 


Loret...

27. 5. 2010

Loretánské litanie

Vznik a vývoj

Slovem litanie se původně označovala úpěnlivá prosebná píseň, postupně pak se tímto výrazem začal označovat specifický způsob modlitby, při níž se střídal text předříkajícího s odpovědí společenství. Krásný příklad takové modlitby se nám zachoval v žalmu 135 (136), tzv. velikonočním hymnu, kde na jednotlivé výpovědi připomínající, co Bůh vykonal pro svůj lid, následuje odpověď "vždyť jeho láska trvá navěky". Z úvodních proseb k Panně Marii se pak začaly osamostatňovat nejrůznější litanie k Matce Boží. Během času se invokace množily, mnohé z nich byly teologicky sporné a zavádějící. Proto schválil papež na poč. 17. stol. jen jednu formu mariánských litanií, užívanou na poutním místě v Loretu. Bez povolení se neměly ani tyto litanie rozšiřovat o další tituly Marie, takže do dnešní doby k nim přibylo jen pět nových. Celkem je v těchto tzv. loretánských litaniích 49 titulů, vesměs vycházejících z Písma a jazyka církevních Otců. Abychom mohli plně využít možností, jež v sobě litanie jako modlitba skrývají, bude třeba trochu se zamyslet nad původním i odvozeným významem litanií.

 

Úpěnlivá prosebná píseň

Vědomí vlastního ohrožení, nejistoty, zmatku, hrůzy vede člověka k opravdovému a horlivému obrácení k Bohu. Jednotlivá opakovaná zvolání jsou voláním o pomoc, a zároveň je v nich velká důvěra. Opakovaná modlitba, ustavičné vzývání je oním neustálým tlučením na dveřeProsebný tón litanií vyjadřuje, že jsem si vědom toho, že nemám nárok na vyslyšení, že je mohu dostat jen jako nezasloužený dar. Litanie jsou určeny především ke zpěvu. Zpívám-li, modlím se dvakrát. Modlitbě se tím dodává závažnosti, navíc se vyděluje z proudu běžné řeči a směřuje k posvátnu.

 

Modlitba společenství

Litanie jako modlitba společenství, Boží obce, také skvěle vyjadřují naši jednotu v Bohu.Prosíme-li společně, uvědomujeme si také svou osobní zodpovědnost za bratry a sestry, jednotlivé prosby nás spojují v Duchu svatém i s církví vítěznou, se všemi nebešťany. To, že při litaniích je jeden, kdo předříkává, a ostatní, kteří odpovídají, může také symbolicky vyjadřovat, že všechny naše prosby směřují k Otci v Duchu svatém skrze jediného prostředníka - Ježíše Krista. Pravidelné střídání naslouchání a odpovědi nás také vede k tomu, abychom slyšené nechali pronikat až do srdce a připojenou prosbou potvrdili.

 

Struktura loretánské litanie

Jednotlivé tituly se dají rozdělit do tří skupin (při zpěvu litanií se jednotlivé části odlišují nápěvem). Nejprve vzýváme Marii jako Matku Boží a neporušenou Pannu. Chválíme tedy Boha za veliké věci, které s Marií učinil. Základem veškerého uctívání Mariina je právě její mateřství.V Marii se spojilo to, co bylo pro člověka nemožné - požehnaný stav mateřství s úplným uchráněním čistoty pro Boha. Druhá část titulů je potom oslavou Mariiny dokonalosti, chválou Marie jako koruny stvoření, krásné právě svou lidskostí, plně prozářenou Božím světlem. Slavíme Marii jako zázračné dílo Nejvyššího.V Ní dostoupily vrcholu všechny známky vyvoleného lidu, v ní se koncentruje vše, co se Hospodinu v jeho lidu zalíbilo.Proto jsou Marii dávány tituly, které ve Starém zákoně přímo symbolizují ono vyvolení - věž, archa, trůn moudrosti, stánek vyvolený... Dokonalost vyvolení je darem pro všechny; pro celý svět, neznající dosud Hospodina jménem, je tak Maria hvězdou, útočištěm, útěchou... Třetí skupina titulů se pak soustřeďuje kolem Mariina oslavení, které je pro nás zdrojem obrovské naděje a radosti - Maria, vždy jen a jen "pouhý" člověk, byla milostí Boží uvedena do slávy, a přimlouvá se za nás, kteří ještě putujemeZávěrečné tituly byly k litaniím připojeny později - po vyhlášení příslušných dogmat to byla "Královna počatá bez poskvrny hříchu dědičného" a "Královna na nebe vzatá", za první světové války byla připojena úpěnlivá prosba ke "Královně míru". Lev XIII. Zavedl "Královnu posvátného růžence", protože tato modlitba je nejjistějším spojením s Marií, což bylo jí samotnou potvrzeno při mnoha zjeveních této doby, z těch uznávaných celou církví zejména v Lurdech, La Salettě a Fatimě.

 

Zdroj:

 

http://www.krystal.op.cz/amen/1998/amen5-98/a3.htm

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář